Ještě jsem vám o tom tady na webu neříkala, ale stále mám radost. Letos si mohu připsat dva půlbody: za Portu v Řevnicích a za Zahradu písničkářů, která se letos koná na začátku září v Ostravě. Ale abych to vzala pěkně od začátku..

Letos na jaře jsem se rozhodla, že svým písničkám dám šanci dostat se k novým posluchačům, co nejvíce to bude možné. A tak, i když jsem váhala, nakonec jsem vyrazila na Portu do Svitav. Oblastní kolo ve Svitavách bylo nesmírně příjemné setkání a popovídání s kolegy, hrálo se mi bezvadně a radost mi cestou zpět ještě násobila taštička na sedadle spolujezdce, která skrývala diplom svědčící o postupu do semifinále v Řevnicích. Před Řevnicemi se mne zmocňovala nervozita a zase to váhání, zda tam vůbec jet (z duše nerada soutěžím!), ale obavy se nakonec ukázaly jako liché, protože to byl nezapomenutelný víkend, spousta přátel, muzikantů, skvělá muzika a dobrá nálada – a světe div se, dostala jsem se do finále a zase jsem odjela s diplomem, a dokonce i krásnou cenou: díky ocenění Svazu autorů a interpretů, které jsem převzala od Jiřího Vondráčka, jsem si vysloužila i pěkný mikrofon na nahrávání doma (to se hodí!). Radost mám stále. 😊 Takže půlbod – Portu jsem sice nezískala, ale získat jedno z hlavních šesti ocenění je moc pěkný výsledek. Respekt k ostatním soutěžícím, byli skvělí, inspirující a nesmírně rozmanití, vděk, že se něco povedlo, a nakopnutí, že tam taky patřím.

Na jaře jsem se také pokusila prorazit na pole písničkářské elity (haha, já a písničkářka, to jsem teda šla na hodně tenký led! 😆) a přihlásila se na Zahradu písničkářů, kterou letos jako pokus o znovuobnovení tradice slavného festivalu pořádá TV Noe začátkem září v Ostravě. Musela jsem složit speciální píseň na téma „odvaha“ (někdy vám ji zahraju, jmenuje se to Žít v realitě a je o odvaze být sama sebou) a zaslat i další svoje nahrávky. Porota vybírala dlouho, až jsem z toho byla nervózní, a nakonec vybrala 9 finalistů – no a já jsem hned desátá prý, takže pojedu do Ostravy v den D jako náhradník. Šestici vybraných písničkářů, kteří se objeví v pořadu TV Noe Cvrlikání, taktéž doplňuji prý hnedle jako sedmá – tudíž náhradnice. Zvědavost je silná a já jsem zvědavá jako opička, takže se do té televize ráda mrknu, i když si nakonec možná nestrouhnu. A nutno říct, že to dělám i pro pěkné oči dramaturga Pavla Strakoše, kterého jsem ještě neviděla, ale který mi osobně telefonoval, aby mi vše vysvětlil, a byl moc milý, takže jsem souhlasila, že budu 3. září na značkách. 😎 opět respekt ke kolegům, objevují se tam docela známá jména a jistě to bude hodnotné!

Tak znějí zprávy uplynulých dní, hodně jezdím a je to prostě báječné, toužím po karavanu, na Vysoké u Chrastavy jsem si užila svoje první moderování festivalu (a už jsem na příští rok objednaná znova!), zaskočila jsem při náhlé indispozici jednoho z účinkujících na Folku na Lichnici, tam bylo prostě božsky, tak blízko nebi a tak krásné publikum, až ve mně zraje nápad na velký projekt, vůbec nevím, kde na to vezmu, ale musím to pro ty svoje písničky udělat! 💫 Moc se na vás těším, ať už se potkáme kdekoli a kdykoli..naplňuje mne to, nalévá mi to krev do žil, žiju z toho kontaktu s vámi a jsem šťastná, když vám mohu zpívat a zpívat s vámi.

V srpnu se ještě potkáme:

👉 v pátek 12. srpna v Letním kině Háječek v Českých Budějovicích, poté se promítá legendární Poklad na Stříbrném jezeře (indiánský program začíná v 19 hodin, já hraju plnohodnotný indiánský koncert od 20 hodin, poté kino)

👉 v sobotu 13. srpna v Telči na Kocouří scéně Prázdnin v Telči (od 17 hodin na střídačku s Vlnou 🌊)

👉 v neděli 21. srpna v Blansku na festivalu Už zas můžem! (milé setkání kapel a hudebníků našeho regionu, já hraju od 16:30)

S ❤

Alishi 🎸